Skandinávie 2021 – díl 1.

Den první

Na cestu do Skandinávie jsme se vypravili pěkně po obídku v pondělí 12. července s kratičkou zastávkou v nápojce v Rumburku, kde jsme ještě naložili sud piva pro naše kamarády ve Švédsku. Přibližně v 15 hodin přejíždíme hranice v Jiříkově a pokračujeme na přeplněnou dálnici na Drážďany. Zvolili jsme raději cestu přes Berlín, protože kratší varianta přes Lipsko a Hannover bývá plná kamionů a v odpoledních hodinách jsou dálnice ucpané. Cesta na Hamburk přes Berlín byla krásně volná a ubíhala přesně podle plánu. V jednu v noci jsme byli na první naší plánované zastávce v přímořských lázních v německém Frísku. Trochu nás překvapilo, že jsme u moře všude narazili na zákaz parkování přes noc. Nebyl však problém sehnat krásný nocleh asi 5km od moře (54.5146742N, 9.0127869E).

Starogermánská mohyla poblíž města Husum

Den druhý – severní Frísko

Německé severní Frísko je západní pobřeží spolkového státu Šlesvicko-Holštýnsko, kde ještě žije osobitý národ severních Frísů. Mají svůj jazyk, který se spíše podobá staré anglosaštině než současné němčině. Žijí převážně na severofríských ostrovech, ale s jejich kulturou se lze setkat i na pobřeží pevniny. Jedním z takových míst je městečko Husum s tradičním trhem, kde mimo tradiční řemeslné výrobky je možné koupit i fríské gastronomické speciality a třeba vyhlášené místní krevety. Je to město s dlouhou obchodní tradicí a ačkoliv nepatřilo mezi hanzovní města, jeho někdejší bohatsví je zde cítit dodnes.

Zaparkovat se dá na parkovišti jen pár desítek metrů od zámeckého parku. Tam se dá i celkem klidně přespat, protože je oddělené od zastavěné plochy zelení a cítíte se jako na okraji města. Souřadnice parkoviště jsou 54.4860831N, 9.0518544E.

Město Husum určitě stojí za prohlídku. Na zámku obehnaném vodním příkopem je muzeum loutek, galerie a informační centrum. Zmíněný trh také stojí za návštěvu, ale největší atrakcí je přístav. V celé oblasti severního Fríska je totiž obrovský rozdíl mezi přílivem a odlivem, takže zakotvené lodě najdete ráno úplně na suchu. Pokud chtějí opustit přístav, musí počkat na příliv. Záliv se naplní vodou a přístav ožívá.

Úžasné je to i v lázeňském středisku severně od města Husum. Celý záliv je ráno jen plný bahna, po kterém se nechá chodit, a v kalužích zbylé vody se prohánějí krabi, ale odpoledne si v klidu můžete zaplavat.

Večer doplňujeme nádrž do plné a vyrážíme na dánské hranice. Připadáme si jako před dvaceti lety. Na hranicích celníci, kteří jakmile vidí cizí značku, navádí nás bokem, kde se na nás sesypou další tři uniformovaní. Kam jedete, proč a jak tam dlouho budete? Pak hned zda máme testy nebo jsme očkovaní. Spouštím naší Tečku v telefonu a dánský celník do toho kouká jak husa do flašky, žádnou čtečku na QR kód nemá, a tak mu musím rozkliknout certifikát. Pak se raději ještě jednou ptá, zda máme obě dávky, protože tomu zjevně vůbec nerozumí. Pak raději přikývne a popřeje nám šťastnou cestu.

Ještě před setměním přejíždíme most na ostrov Sjælland. Je to fakt zážitek. Mýtné je automatické, takže si vás to u brány změří a pokud se vejdete do 6 metrů, platíte jako osobák. Cena byla 245 dánských korun, což je bez několika haléřů 900 korun českých. Platit se dá pohodlně i kartou bezkontaktně, takže i telefonem.

Naše první spaní v Dánsku bylo naplánované v centru ostrova, na parkovišti u muzea tramvají, několik kilometrů od dálnice. Bohužel parkoviště je přes noc zavřené. Naštěstí je hned vedle stejně klidné veřejné parkoviště. Má jen jeden malý problém. Pár metrů přes silnici je rybníček a všude mraky komárů. Parkování tedy rozhodně doporučuji, ale s dobrým repelentem (ten však, pokud se chystáte do Skandinávie, rozhodně ve své výbavě musíte mít). Souřadnice parkoviště: 55.5314667N, 11.8493133E.

 

 

 

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *